Habermannův mlýn

 
V místě jsou situovány dva objekty - jeden z nich je mlýn a druhý vila, přebudovaná na penzion a restauraci. Mezi těmito dvěma budovami prochází rušná silnice I/44. V bezprostřední blízkosti se ještě nachází železniční trať Šumperk - Krnov a řekaMorava. 
 

Historie

 
 
Mlýn byl vlastněn sudetoněmeckou rodinou Habermannů a využíval se k produkci mouky, jako pila a v mlýně byla také založena menší produkce dřevěných beden. V roce 1920 byla jako rodinné sídlo vybudována secesní vila. Po druhé světové válce byly nemovitosti zabaveny a Habermann byl uvězněn a těsně po propuštění zavražděn místním holičem. Vila byla přebudována pro nájemní bydlení a do mlýna byly instalovány turbíny. Zázemí mlýna začalo být využíváno jako zázemí pro místní kolektivní zemědělské družstvo. Během devadesátých let byla vila znovu přebudována, tentokrát na 4hvězdičkový hotel. V části mlýna bylo vystavěno sociální bydlení. 
 

Součanost

 
Vlastník vily provádí ubytovací a restaurační služby. V mlýně jsou instalovány dvě francisovy turbíny s výkonem 41,44 kW a 25,9 kW. V bývalé pile je elektřina vyráběna prostřednictvím mlýnských kol s horním náhonem s výkonem 8,8 kW a 6,29 kW.  
 

Habermannův mlýn, film.

 
Osobnost Huberta Habermanna je reflektována ve filmu Habermannův mlýn (2010) je film Juraje Herze.  Děj by se měl odehrávat v obci Bludov v severomoravských Sudetech mezi lety 1938 až 1945. Pojednává o německém mlynáři, který mluvil česky, měl české přátele a během války stál na straně Čechů. Po osvobození byl ale zavražděn a jeho rodina byla odsunuta. Děj filmu je inspirován skutečným osudem bludovského mlynáře Huberta Habermanna, ostatní postavy ve scénáři jsou ale vymyšlené. 
Film získal Bavorskou filmovou cenu za režii a za nejlepší herecký výkon (Mark Waschke). Hlavní část natáčení probíhala začátkem léta 2009 v okolí Vlašimi, jako mlýn z titulu filmu posloužil historický mlýn na řece Blanici poblíž obce Hradiště.    Celkový rozpočet filmu je 87 milionů Kč, česká účast na něm je 30 milionů, z nich zhruba 10 tvoří grant od Státního fondu ČR pro podporu a rozvoj české kinematografie. 
Obsazení
Jan Hrušínský Pospíchal 
Oldřich Kaiser Brichta 
Zuzana Kronerová Eliška 
Karel Roden Březina 
Mark Waschke August Habermann 
Radek Holub Mašek 
Hannah Herzsprung Jana Habermannová 
Andrej Hryc Hartl 
Ben Becker Koslowski 
Wilson Gonzalez Ochsenknecht Hans Habermann 
Jaromír Dulava Hora 
Martina Hudečková Brichtová 
 

Děj

 
Statek sudetského Němce Habermanna (dnes tzv. Habermannova vila) leží v půli cesty mezi Postřelmovem a Bludovem (okres Šumperk). Původně se jednalo o velmi bohatou vilu s velkou zahradou, prosperujícím mlýnem a pilou. Hubert Habermann před válkou i za války zaměstnával české dělníky. Nikdy jim neporoučel, aby mluvili německy nebo aby pro něj za malou mzdu dřeli od rána do večera. Ba právě naopak, zaměstnavatel to byl velmi ohleduplný a blízké přátele nacházel ponejvíce mezi Čechy. Také doma především se svými dětmi mluvil téměř výhradně česky. Za války ho často navštěvovali vysocí němečtí představitelé a přemlouvali ho ke vstupu do NSDAP. Tam nikdy nevstoupil. Dál zaměstnával Čechy a jakékoliv projevy nacionalismu od svých německých spoluobčanů nebral vážně. Za války také toleroval, když se v jeho mlýně mlela mouka pro odboj a on sám podporoval potravinami partyzány v okolních v lesích. S blížící se porážkou německých vojsk a stoupajícím sebevědomím Čechů se jeho pracovníci v čele se správcem mlýna dohodli, že si po válce přivlastní jeho bohatství. Aniž se mohl Hubert Habermann jakkoliv bránit, byl jimi po válce zajat a úkladně zavražděn. Jeho ostatky byly údajně spáleny v kotelně bludovských lázní. Jeho manželka i s dětmi byla vyhnána do Německa. Poté si majetek spiklenci rozdělili mezi sebe. Za tuto vraždu byli trestně stíháni, ovšem vzhledem k tomu, že se tělo nikdy nenašlo, byli zproštěni obvinění.