Historie obce                    

    

Obec Loučná má taky  bohatou historii první zmínka o obci pochází ze 14 století kdy byla založená osada Rejhotice, dřevaří a uhlíři, kteří, pálili dřevěné uhlí pro tavírnu   železné rudy ve zdejších železárnách.   V jihozápadní části Loučné stojí barokní budova zámku s krajinářským parkem.

Jde o původně renesanšní zámecký objekt, jeden z pěti renesančních zámků na Šumpersku, jejichž vznik a osudy byly po staletí spojeny se jménem starobylého moravského rodu pánů ze žerotína. Vízmberské panství vzniklo teprve na přelomu 16. a 17. století vydělením osmi vsí v horním povodí Desné a v povodí Merty z mateřského panství losinského. Stalo se tak za Jana mladšího z Žerotína, který nové panství přenechal svým nejmladším synům, pocházejícím z jeho čtvrtého manželství s paní Andělou Ryšanovou z Modřic, Přemkovi a Vilému Bedřichovi. Oba bratři přistoupili kolem roku 1608 k vybudování vlastního sídla na jih od tehdejší obce Rejhotice. Tehdy bylo postavenou samotné jádro zámku. Přemek ze Žerotína  náležel spolu s losinským Janem Jetřichem ke stavovské opozici proti císaři Ferdinandu II. Proto mu byla převážná část jmění kofiskována a musel ji těžce vyplácet. Vízmberk zdědil  nejstarší syn Jan Karek, který se však velmi zadlužil a o devět let později byl nucen zámek a panství prodat velehradskému klášteru. Vázmberský zámek si vlemi oblíbil učený a uměnímilovný velehradský opat Filip Martin Zuri, který také dal provést na zámku rozsáhlé úpravy. K východnímu křídlu byla přistavěna rozsáhlá zámecká kaple, zasvěcená sv. Cyrilu a Metodějovi. Malby v ní jsou dílem známého pozdně barokního moravského malíře Ignáce Raaba. Z vízmberského zámku, který si zvolili za trvalé rodinné sídlo, rozbíhaly se pak nitky jejich rozsáhlé podnikatelské činnosti po celé tehdejší monarchii. U zámku založili Kleinové přírodní park se vzácnými dřevinami. Jednou z jeho ozdob je i 600 let stará lípa s obvodem kmene 730 cm. V parku najdeme i litinové sochy sv. Floriána s atributem vědra a praporu a sv. Alžběty, podávající dítěti chléb, z druhé poloviny 19. století. Kleinové shromáždili  také na zámku poměrně rozsáhlou sbírku obrazů, která je dnes součástí obrazárny velkolosinského zámku.

Po osvobození v roce 1945 se stal zámek majetkem českého státu a většina jeho původního vnitřního zařízení byla odvezena do depozitářů velkolosinského zámku. Od roku 1969 zde probíhaly rozsáhlé stavební úpravy, které budovu zámku přizpůsobily provozu nápravného zařízení pro mladistvé. O vzniku okrasné zámecké zahrady v Loučné můžeme uvažovat teprve v souvislosti s výstavbou reprezentativního nového zámku Přemkem III. ze Žerotína ve třetí čtvrtině 17. století.

V současné době není zámek zpřístupněn pro veřejnost, zámecký park ovšem nabízí příjemná zákoutí pro romantické procházky a sportovní aktivity.

Zámecký areál nabízí spoustu zajímavostí opředených tajemnými příběhy. Zámecká kaple vystavěná v roce 1744 byla místem modliteb a zpovědí zámeckých pánů. Současné době je zrekonstruovaná a konají se zde nedělní bohoslužby  7,15

Nově zrekonstruovaná socha sv. Alžběty z 2. pol. 19. století spolu s opravenou sochou  sv. Floriána tvoří dvojici hlídačů vstupu do areálu. V areálu zámku stojí socha sv. Huberta.