Historie zámku Janský vrch

 

Historie zámku Jánský Vrch

Původní hrad byl vystavěn nejpravděpodobněji na přelomu 13. století a 14. století piastovským vévodou Bolkem I. Svídnickým na (co do nadmořské výšky) nevysoké, ale krajinně výrazné a strategicky významné vyvýšenině nad vsí Javorníkem. První písemná zmínka je z roku 1307, kdy na listině braniborského markraběte svědčí kastelán na Javorníku (Jawirnich) jménem Richolf. Roku 1348 postoupil svá práva k hradu vévoda Bolko II. Svídnický vratislavskému biskupovi Přeclavovi z Pohořelé, za což si mohl hrad ponechat v držení. Po vévodově smrti roku 1368 se s pomocí tehdejšího kastelána Matyáše Trencze hradu zmocnil jiný ze slezských Piastovců, vévoda Jindřich Falkenberský (Nemodlínský), ale roku 1371 se dostal do rukou biskupa a od té doby byl až do roku 1945 součástí stolního majetku vratislavského biskupství.

Na přelomu 14. a 15. století patřilo k hradu panství zahrnující vedle samotného Javorníku vsi Bílý Potok, Uhelná a Travná. V těchto lokalitách se nacházeli i biskupští manové povinní lenní službou k hradu Javorník.

Roku 1428 byl hrad dobyt a těžce poškozen husity vracejícími se od obléhání Nisy. Biskup Konrád Olešnický od husitů obsazené majetky roku 1432 za vysokou částku opět vykoupil. Vratislavská kapitula následně rozhodla o poboření opevnění hradu Javorník, aby se nemohl opět stát opěrným bodem nepřátelských sil. Opuštěný hrad a přilehlé vesnice biskup dával do zástavy (1435 Pelkanovi z Kalkova, 1445 Janu Switlingovi, 1464 Mikuláši Streitovi).

Biskup Jan IV. Roth (vratislavským biskupem byl v letech 1482-1506) zástavu vykoupil a začal přestavbu hradu na renesanční zámek. Rothův nástupce, biskup Jan V. Thurzo (1506-1520), obnovu dokončil a tento skutek dokumentoval dvěma kamennými deskami vyrobenými v dílně Francesca Fiorentina v Kroměříži, zasazenými do zámecké zdi. Hradu Javorník dal také nové jméno Jánský Vrch (Johannesberg, podle patrona vratislavského biskupství i osobního patrona obou obnovitelů, sv. Jana Křtitele). Za Thurzových časů se stal zámek místem setkávání umělců a učenců, k nimž patřil i toruňský kanovník Mikuláš Koperník.

Počátkem 17. století pobíhaly další stavební úpravy. Třicetiletou válku přečkal zámek bez poškození. Vojenský význam v té době hrad již ztrácel, neboť pro jeho modernizaci nebylo na úzkém prostoru původního ostrohu místo. Jedním ze zámeckých hejtmanů v 17. století byl obávaný Johann Tümling, o jehož smrti se vyprávělo, že jej ze zámecké hradby shodil sám ďábel.

Barokní přestavba zámku začala za vlády biskupa Philippa Gottharda von Schaffgotsche (1748-1795), který zde žil od útěku z pruského zajetí roku 1766 až do své smrti. Tehdy se na zámku setkávali umělci z celého císařství. Roku 1766 jmenoval Schaffgotsch svým zámeckým kapelníkem skladatele, houslistu a dirigenta Karla Ditterse von Dittersdorf. Ten za svého třicetiletého pobytu u biskupa zkomponoval mj. čtyřicet komických oper.

Schaffgotschův nástupce, kníže-biskup Joseph Christian Franz zu Hohenlohe-Waldenburg-Bartenstein (1795-1817), dokončil v klasicistním duchu úpravy Jánského Vrchu do dnešního stavu a založil zde okrasnou zahradu a park anglického typu. Jánský Vrch zůstal oblíbeným letním sídlem vratislavských biskupů, kteří se zde zdržovali zvláště tehdy, když pro ně nebyly pruské a později německé poměry politicky příznivé. Ze zámku byly rovněž spravovány rozsáhlé biskupské majetky na Jesenicku, jejichž relativní význam vzrostl sekularizací církevního majetku v Pruském Slezsku roku 1810.

I v 19. století letech si zámek podržel pověst centra kultury a vzdělanosti. Kardinál Melchior von Diepenbrock byl sám básníkem ve stylu jihoněmeckého romantismu. Za časů biskupa Heinricha Förstera zde v letech 1856–1857 pobýval a tvořil Joseph von Eichendorff, jeden z nejvýznamnějších německých romantických básníků. Častým hostem na Jánském Vrchu byl též básník Josef Christian von Zedlitz, syn zdejšího zámeckého hejtmana. Posledními obyvateli a správci zámku byli kardinálové Georg von Kopp a Adolf Bertram, který zde žil od evakuace Vratislavi do své smrti 6. července 1945. Zde byl i pochován; jeho ostatky byly přeneseny do vratislavské katedrály až 8. listopadu 1991.

Řešení majetkových vztahů k zámku po II. světové válce zabralo několik desetiletí. V roce 1959 byl Jánský Vrch pronajat státu, teprve roku 1984 však byly vyrovnány vzájemné majetkové nároky české a polské římskokatolické církve a zámek byl plně zestátněn. Od 1. ledna 2002 je národní kulturní památkou.

Zdroj: wikipedie.cz a zámek janskyvrch.cz